markuz

Když se řekne Beskydy, představím si malebnou oblast plnou ovcí, bodrých horalů, Lysou horu a malé hospůdky s atmosférou zpěvu sprostonárodních a jiných písniček. To vše zasazené do úžasné hornaté krajiny. Kdykoli jsem tam byl, hodně dlouho jsem na to vzpomínal.
Nedávno mi jedna kámoška poslala mailem fotky, které mi doslova vyrazily dech. Myslím, že dále není třeba nic psát.

From ej gory

Minulý týden v úterý jsem byl s dalšíma čtyřma lidma pracovně-brigádně v Karviné. Hned po příjezdu jsme se jali hledat nějakou hospodu, kde bychom si mohli za rozumné peníze dát slušný oběd. Jedna paní nás dobrosrdečně poslala do jakési hospody, která se jmenuje U Majáčku a tak jsme tam vyrazili.
Vnitřek hospody, která sousedí s jakousi ubytovnou, byl sice spartánsky vybavený, ale všude bylo čisto a úroveň cigaretového kouře byla taky relativně nízká. Tak jsme si tedy sedli a objednali jídlo a pití.
Během té půlhodiny, kterou jsme strávili u jídla, jsme od vedlejšího stolu vyslechli vskutku zajímavý rozhovor. Tři (nebo čtyři) pánové ve středním věku vedli debatu (spíš hádku) o historii. Když pominu to, že byli v dost velkém alkoholovém opojení (bylo kolem 11 dopoledne, tak nevím, kdy to stihli) a jejich zasvěcené konstatování, že: nebýt těch zkurvených Švédů, tak nemáme nejhezčí baby na světě, tak jsem si nemoh nevšimnout, že se sem ti Švědové dostali za účelem bitvy na Bílé hoře, která se odehrála v roce 1619...
Celá ta debata následně vyzněla ještě vtipněji, když jeden z nich prohlásil, že: mladi vi o historii hovno, bo furt sedi u tych počitaču. Tak to ať mi pánové prominou, ale jestli mají jejich mladí podobné povědomí o historii, jako oni, tak se máme na co těšit. Aspoň že to jídlo bylo opravdu dobré.

Právě v těchto dnech probíhají na naší OSU volby do Akadmického senátu PřF. O tomto jsme byli všichni zpraveni hromadným mailem, na chodbách visí plakáty kandidátů atd. Na tom by nebylo nic až tak divného, prostě kdo chce, ten si někam zajde, hodí tam lísteček se jménem svého kandidáta/kandidátky a všechno by bylo v pořádku. Jenže není. Teda aspoň podle mě.
Celý tento týden, kdykoli jsem přišel do školy, tak hned ve vestibulu seděly u volebního stolečku dvě slečny, které na každého vstoupivšího studenta pokřikovaly: pojď volit, pojď volit.... Já opravdu chápu, že studenti v AS jsou důležití, protože budou prosazovat zájmy nás, studentů, ale je nutné to dělat takovýmto způsobem? Příjde mi to podobně ujeté, jako by volební komise u normálních voleb stála před budovou, kde je volební místnost, a pokřikovala na kolemjdoucí nějaká pro-volební hesla.
Druhá věc, která mě zazrazila, bylo jednání jednoho nejmenovaného vyučujícího (z jiné katedry než obvykle navštěvuju), který na začátku cvika podle mě dost agresivním způsobem vyzvídal, zda jsme všichni byli volit a prý kdo nebyl, tak si má okamžitě jít odvolit, že o těch pět minut posune začátek onoho cvika.
Tak kde to sakra jsme? Já jsem jako student dostal právo (ne povinnost) si vybrat, kým bych byl rád zastupován, takže mi smysl této agitace uniká. Ano, příjde mi to jako nedemokratický krok. Svobodně jsem se rozhodl jít/nejít volit a nepotřebuju, aby mě někdo do něčeho furt nutil.
Jak byste reagovali vy? Šli byste k volbám, kdyby na vás někdo pořád tlačil, ať tam jdete?

Tak se mi dneska doneslo, že moje dobrá kamarádka Kovajda začala psát svůj vlastní blog. Sice zatím nevím, o čem přesně bude, ale snad tu nebudu odkazovat na nějakou blbost.... Jo, a myslím, že mě, holka, inspirovala k tomu, abych se zajímal o svůj vlastní webový zápisníček, takže: na brzkou shledanou.

Tak tohle mě po dlouhé době zase dostalo. V článku na iDnes.cz jsem se dneska dočetl, že naše vláda má v plánu darovat Gruzii 150 miliónů korun na humanitární pomoc. Sice politice moc nerozumím, ale stát, který se sám topí v dluzích, chce jinému jen tak věnovat (pro mě) nemalou částku „jen” proto, že tam byla válka. Podle mé logiky, bychom si měli jako stát napřed zamést před svým prahem a pokusit se něco dělat s vlastními dluhy. Sice tahle částka a na humanitární pomoc je proti našemu dluhu jen jako plivnutí do moře, ale i tak. Ve stejném smyslu mě dost rozhořčil před 4 lety krok naší vlády poslat (teď si nejsem jistý) 80 miliónů obětem tsunami v Indonésii – navíc jsme byli mezi prvními pomáhajícími zeměmi. Ne, nejsem nesoucitný člověk a oproti Gruzii nebo některým africkým zemím jsme na tom hoodně dobře, ale asi by bylo dobré, kdyby se vláda nad některými kroky aspoň trochu zamyslela – např. zvýšení příspěvků na děti, důchodů nebo zrušení poplatků ve zdravotnictví (aspoň pro důchodce nebo děti) by nebylo od věci. BTW: S názory pana prezidena sice většinou nesouhlasím, ale Gruzie má i podle mě asi největší podíl na tomhle konfliktu.

článek

Vždycky mě zajímalo, jak vznikají ty barevné proužky na zubní pastě – teda pokud tam ty proužky mají být; když tam jsou a pasta má být bílá, tak je asi něco špatně a podíval bych se na trvanlivost... Nicméně. Rozhodl jsem se udělat pokus.
Materiál: zubní pasta, nůžky a řezací laser

Poznámka: vzhledem k tomu, že by použití laseru prodražilo pokus asi 25000-krát jsem použil poněkud konvenčnější metodu řezání pilkou na železo.

Postup: zubní pastu rozstřihneme nůžkama podélně a pak odstraníme i zbytek nádržky, až nám zbyde jenom hrdlo, hrdlo rozřízneme napůl

Poznatky:
1) zubní pasta s proužky má zvláštní hrdlo
2) google na dotaz „prouzky na zubni paste” našel dost výsledků, takže
3) tento pokus byl naprosto zbytečný a
4) příště si nejřív něco vygooglím, až vymyslím podobnou blbost

Závěr: pokud někdo chce fakt vědět, jak ta tuba vypadá vevnitř, můžete se podívat na tento článek nebo do Wikipedie

Dnes jsem si vyjel s kámošema na bicyklu na Hradecký zámek. Udělal jsem pár fotek, ale většina je focená za jízdy na kole, tak budou možná trochu rozmazané.

cyklovýlet do hradce nad moravicí